Každý vie aké to je snívať. V sne si myslíme, že trpíme, alebo si užívame, ale toto utrpenie a pôžitok nie sú skutočné. Myslíme si, že v sne máme nejaké vzťahy, alebo majetok ale keď sa zobudíme, zrazu to nemáme. Rovnako ako sen, funguje aj tento hmotný svet. Prebudenie zo sna v tomto svete prezentuje smrť, ktorá nás pripraví o všetko, o čom sme si mysleli, že je skutočné.
Šrímad Bhágavatam 4.12.15 uvádza:
Śrīla Dhruva Mahārāja si uvědomil, že tento vesmírný projev mate živou bytost stejně jako sen nebo přelud, neboť je stvořením iluzorní, vnější energie Nejvyššího Pána.
Význam:
V hlubokém lese se nám někdy zdá, že vidíme velké paláce a krásná města. Této iluzi se říká gandharva-nagara. Také ve snech si představujeme mnoho neskutečných věcí. Seberealizovaná duše, oddaný Pána, si uvědomuje, že tento hmotný vesmírný projev není ničím jiným než dočasnou, iluzorní představou, která se zdá být opravdová. Vesmír je jako přelud nebo stín. Za tímto stínovým výtvorem je však skutečnost, realita duchovního světa. Oddaného zajímá duchovního svět, a ne jeho stín. Oddaný, který realizoval nejvyšší pravdu, nemá zájem o její dočasný stín. To potvrzuje Bhagavad-gītā: paraṁ dṛṣṭvā nivartate.
Vše, co se děje v čase, který sestává z minulosti, současnosti a budoucnosti, je pouhý sen. To je skrytý význam veškeré védské literatury.
Význam:
Celá hmotná existence je ve skutečnosti pouze sen. Nemá tedy smysl mluvit o minulosti, současnosti a budoucnosti. Lidé, které přitahuje karma-kāṇḍa-vicāra, “práce pro budoucí štěstí prostřednictvím plodonosných činností”, rovněž sní. Minulé a současné štěstí jsou také pouhé sny. Skutečná realita je Kṛṣṇa a služba Kṛṣṇovi, která nás může zachránit ze spárů māyi, neboť Pán říká v Bhagavad-gītě (7.14): mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te — “Ti, kdo se Mi odevzdají, mohou snadno překonat Moji iluzorní energii.”
Védske písma sa nám snažia vysvetliť podstatu života. Pod vplyvom ilúzie si myslíme, že všetko, o čo sa usilujeme, je reálne, ale bohužiaľ nie je. Všetko budeme v okamihu smrti nútení opustiť a nezostane nám nič hmotné – žiadni príbuzní, partner, majetok, prestíž,… Jediné, čo si so sebou berieme, je naše vedomie, na základe ktorého získame buď ďalšie dočasné hmotné telo, alebo večné duchovné. Záleží od našich túžob a činností.
Prečo tomu tak je, vysvetľuje Šrímad Bhágavatam 2.9.1:
Proč Pán ovlivňuje živou bytost k takovému vědomí a zapomnění? Odpovědí je, že Pán si jasně přeje, aby každá živá bytost měla své čisté vědomí Jeho nedílné části, a byla tak zaměstnána v Jeho láskyplné službě, což je pro ni přirozené; jelikož je však živá bytost zároveň částečně nezávislá, může odmítnout sloužit Pánovi a snažit se být stejně nezávislá jako je On. Všechny neoddané živé bytosti touží po tom, aby byly stejně mocné jako je Pán, i když pro to nemají předpoklady. Živé bytosti jsou vůlí Pána ovlivněny iluzí, protože chtějí být stejné jako On. Je to jako když se člověk chce stát králem, přestože k tomu nemá potřebné kvalifikace — když se živá bytost chce stát Samotným Pánem, je jí umožněno snít o tom, že se z ní stal král. Jako první tedy přichází hříšná touha živé bytosti stát se Pánem a vůlí Pána potom živá bytost zapomene na svůj skutečný život a sní o zemi utopie, kde může napodobovat Pána. Dítě pláče a chce, aby mu matka přinesla měsíc, ale matka mu dá zrcátko, a uspokojí plačící a vyrušující dítě odrazem měsíce. Stejně tak je plačícímu dítěti Pána přenechán odraz skutečného světa neboli hmotný svět, kterému může vládnout jako karmī a pak se ho zklamaně vzdát s touhou splynout s Pánem. Obě tato stádia jsou pouze iluzorními sny. Není třeba zkoumat, kdy živá bytost začala takto toužit. Skutečností však je, že jakmile po tom zatoužila, dostala se na nařízení Pána pod vládu ātma-māyi. Proto živá bytost v hmotných podmínkách sní o tom, že toto je “moje” a toto jsem “já”. Podmíněná duše ve svém snu považuje své hmotné tělo za své “já” nebo se mylně domnívá, že je Pánem a že vše ve spojení s tímto hmotným tělem je “moje”. Mylná představa o tom, co je “já” a “moje”, která živou bytost doprovází život za životem, je tedy pouhý sen a pokračuje tak dlouho, dokud si živá bytost nezačne být čistě vědomá skutečnosti, že je podřízenou nedílnou částí Pána.
Ak nechceme už viac snívať a užívať si, alebo trpieť v sne – v dočasnom hmotnom svete, musíme očistiť svoje hmotne znečistené vedomie a dosiahnuť tak čistý stav vedomia, v ktorom nás už iluzorný pôžitok nebude priťahovať. Popisuje to Šrímad Bhágavatam 11.11.2:
Tak jako sen je jen výtvorem inteligence a nemá žádnou podstatu, hmotný nářek, klam, štĕstí, neštĕstí a přijetí hmotného tĕla pod vlivem māyi jsou výtvory Mé klamné energie. Jinak řečeno, hmotná existence není sama o sobĕ realitou.
Význam:
Slovo deha-āpattiḥ vyjadřuje, že živá bytost se mylnĕ ztotožňuje s vnĕjším hmotným tĕlem, a tak se stĕhuje z jednoho tĕla do druhého. Āpatti také označuje velké utrpení či neštĕstí. Kvůli tomuto mylnému ztotožňování pod vlivem klamu zažívá živá bytost zde popsané tĕžkosti. Māyā znamená mylnou představu, že nĕco může existovat bez Pána Kṛṣṇy nebo pro jiný účel, než je potĕšení Nejvyššího Pána. I když se podmínĕné živé bytosti snaží tĕšit z hmotného smyslového požitku, výsledky jsou vždy bolestivé, a tyto nepříjemné zážitky vedou podmínĕnou duši k tomu, aby se znovu obrátila k Nejvyšší Osobnosti Božství. Konečným zámĕrem hmotného stvoření je tedy přivést živou bytost zpátky k láskyplné oddané službĕ Pánu. Proto lze i utrpení v hmotném svĕtĕ vidĕt jako transcendentální milost Osobnosti Božství. Podmínĕná duše si ale představuje, že hmotné vĕci jsou určené pro její požitek, a pak trpce naříká, když tyto vĕci ztratí. V tomto verši je uveden příklad snu, ve kterém hmotná inteligence vytváří mnoho iluzorních objektů. Podobnĕ vytváří naše znečištĕné hmotné vĕdomí iluzorní dojmy hmotného smyslového požitku, ale existence tĕchto přeludů postrádajících vĕdomí Kṛṣṇy není skutečná. Když se živá bytost podvolí znečištĕnému hmotnému vĕdomí, je soužená nesčetnĕ mnoha problémy. Jejím jediným řešením je vidĕt Pána Kṛṣṇu ve všem a vše vidĕt v Nĕm. Tak pochopí, že Pán Kṛṣṇa je nejvyšším příjemcem požitku, vlastníkem všeho a dobrodincem všech živých bytostí.
Keď dokážeme znovu obnoviť svoj zabudnutý vzťah s Krišnom, s pôvodnou živou bytosťou, z ktorej všetko pramení, už viac nebudeme musieť snívať a prebudíme sa do reality, v ktorej je večnosť, blaženosť a poznanie. Toto prebudenie môžeme dosiahnuť jednoduchým pravidelným spievaním Hare Krišna mahá-mantry, ktorá v sebe obsahuje všetky ostatné mantry:
Hare Krišna Hare Krišna
Krišna Krišna Hare Hare
Hare Ráma Hare Ráma
Ráma Ráma Hare Hare
Hare je energia Boha, Krišna a Ráma sú mená Boha. V tomto veku Kali – hádky a pokrytectva védy odporúčajú ako sebarealizáciu spievanie svätých mien Boha. Pomocou mahá-mantry sa priamo združujeme s Krišnom/Rámom a tak očisťujeme svoje vedomie od hmotného znečistenia – hmotných túžob. Hmotné túžby sú príčinou nášho snenia v hmotnom svete. Každý chce byť šťastný, ale málokto vie ako na to. V hmotnom svete šťastie trvá vždy len chvíľu a potom nasleduje nešťastie.
Vo významoch Bhagavad-gíty, taká aká je môžeme často nájsť odkazovanie sa na dôležitosť spievania Hare Krišna mahá-mantry:
BG 4.39,
BG 6.11-12,
BG 7.24,
BG 8.7,
BG 8.8,
BG 8.11,
BG 8.14,
BG 9.20,
BG 12.6-7,
BG 16.1-3,…
Proto se celý tento vesmír, který je svou povahou neskutečný jako sen, přesto jeví jako skutečný, a tak zahaluje vĕdomí živé bytosti a doléhá na ni opakovaným utrpením. Tento vesmír se jeví jako skutečný z toho důvodu, že je projevený energií klamu pocházející z Tebe, jehož neomezené transcendentální podoby jsou plné vĕčného štĕstí a poznání. [SB 10.14.22]
Iba sak sa spojíme so Zdrojom blaženosti, poznania a večnosti, vtedy môžeme tieto atribúty prežívať s Ním. Toto spojenie sa nazáva “Jóga”, konkrétne “Bhakti jóga“. Ak sa od tohto zdroja dištancujeme, musíme zakúšať dočasné radosti a strasti v hmotnom svete mysliac si, že my sme pánmi svojho života. To sa nazýva Máyá – ilúzia. Z tejto ilúzie nás môže dostať práve spievanie Hare Krišna mahá-mantry a spoločnosť oddaných Krišnu. Bez spoločnosti oddaných Krišnu je veľmi ťažké vôbec začať so spievaním Hare Krišna… preto je dôležitá pravidelná návšteva centier Hare Krišna, alebo aspoň čítanie kníh od autorov, ktorí sú oddaní Krišnu.
Pomocou tejto spoločnosti budeme schopní uvedomiť si iluzornosť hmotného pôžitku a začať s oddanou službou Najvyššiemu Pánovi, ktorá nám umožní zažívať blaženosť a poznanie už v tomto živote a večnosť po opustení hmotného tela.
Spievajme Hare Krišna a zobuďme sa konečne zo sna hmotného sveta 