Sny sa plnia. Bohužiaľ. Alebo chvalabohu?
Bohužiaľ
Veľa ľudí je pobláznených zákonom príťažlivosti – že si do života dokážu pritiahnuť všetko, po čom túžia. To je skvelé, no nie? Vyzerá to na prvý pohľad skvelo, ale nie je to skvelé. Pretože je to obyčajná ilúzia, ktorou sa tieto zmätené duše nechávajú miasť a myslia si, že žijú život preto, aby si napĺňali svoje túžby a užívali si.
V určitom zmysle žijeme preto, aby sme si naplnili svoje túžby. Naše túžby nás totiž priviedli do tohto sveta, kde si ich môžeme napĺňať. No je napĺňanie túžob, najmä tých materiálnych, skutočne zmyslom života? Bohužiaľ, veľmi veľa ľudí si to myslí a tak sa ženú za napĺňaním jednej túžby za druhou až kým nepochopia aký je skutočný zmysel života, čo môže trvať veľa životov.
Čo sa stane ak človek zomrie s nenaplnenými túžbami? Milostivý Boh mu dá možnosť si ich naplniť v ďalšom živote… nech sa páči! A ak to nestihne ani v ďalšom, tak zase v ďalšom a ďalšom a ďalšom… a tak sa deje kolobeh rodenia sa a umierania – samsara, reinkarnácia. Len preto, lebo živá bytosť má hmotné túžby – túži si užívať nezávisle na Bohu, pre svoj sebecký pôžitok a tak dostáva možnosť život za životom. Je to fér, nie?
Šrímad Bhágavatam 10.28.13 význam:
Slovem kāma se bĕžnĕ označuje hmotná touha nebo duchovní touha, která je tak silná, že ponĕkud připomíná silné hmotné touhy. Stále však zůstává základní rozdíl: hmotná touha je sobecká a sleduje vlastní uspokojení; duchovní touha je naprosto nesobecká a je čistĕ pro potĕšení toho druhého, Pána. Obyvatelé Vṛndāvanu konali své každodenní činnosti výhradnĕ pro potĕšení svého milovaného Kṛṣṇy.
Šrímad Bhágavatam 4.11.22 význam:
Vedy vysvětlují, že různé tělesné schránky vznikly na základě touhy. Živá bytost není mrtvý kámen—má různé druhy touhy (kāma). Vedy praví: kāmo ‘karṣīt. Živé bytosti jsou původně části Pána, jako jsou jiskry části ohně, ale poklesly do hmotného světa, neboť se jich zmocnila touha vládnout přírodě. Taková je skutečnost. Každá živá bytost se snaží panovat hmotné přírodě, jak nejlépe dovede.
Kāma neboli touha nemůže být zničena. Někteří filozofové tvrdí, že když se vzdáme svých tužeb, budeme znovu osvobození. Touhy se však nemůžeme vzdát, jelikož je naším průvodním znakem — bez ní by živá bytost byla jen mrtvý kámen. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura proto radí očistit touhu tím, že ji zaměříme na službu Nejvyšší Osobnosti Božství. Když budou naše touhy očištěné, hmotné podmínění nás přestane ovlivňovat. Závěr tedy je, že všechny filozofické teorie vysvětlující existenci různých životních druhů s jejich radostmi a strastmi jsou nedokonalé. Ve skutečnosti jsme všichni věční služebníci Boha, a když na tento vztah zapomeneme, jsme uvrženi do hmotného světa, kde se zaměstnáváme různými činnostmi, a proto buď trpíme, nebo se radujeme. Naše touha nás vtahuje do hmotného světa, ale když ji očistíme a zaměstnáme v oddané službě Pánu, naše chorobné putování po tomto vesmíru v různých podobách a životních podmínkách tím skončí.
Šrímad Bhágavatam 5.5.4:
Když někdo považuje smyslový požitek za životní cíl, pak nepochybně zešílí touhou po materialistickém životě a začne páchat všemožné hříšné činnosti. Neví, že již za své minulé hříšné jednání získal tělo, které — třebaže je dočasné — je příčinou jeho utrpení. Živá bytost ve skutečnosti nemá mít hmotné tělo, ale dostává ho pro smyslový požitek. Proto si myslím, že inteligentnímu člověku nepřísluší znovu se zaplétat do činností zaměřených na uspokojování smyslů, za něž neustále dostává jedno hmotné tělo za druhým.
Šrímad Bhágavatam 8.9.21 význam:
Podle Ṛṣabhadeva se tedy lidské bytosti v tomto hmotném světě podobají bláznům provádějícím věci, které by neměli dělat, ale které přesto dělají, jen aby dosáhli uspokojení smyslů. Tyto činnosti pro ně nejsou prospěšné, protože si tak vytvářejí další tělo pro příští život, který bude trestem za jejich zločinné jednání. Jakmile znovu získají hmotné tělo, ocitnou se v zajetí opakovaného utrpení hmotné existence. Védská či bráhmanská kultura proto učí, jak se spokojit s minimem životních nezbytností.
Šrímad Bhágavatam 8.9.21 význam:
Hmotný svět je projevem matoucí energie, který živé bytosti odvádí od cesty seberealizace. Každý z jeho obyvatel dychtí stále víc a víc po objektech smyslového požitku. Smyslem života však není smyslový požitek, ale seberealizace.
Vodítko
Védske texty a veľkí duchovní učitelia nám dávajú vodítko, že napĺňanie našich túžob a užívanie si nie je zmyslom života, ale nás to práveže len zaplieta v hmotnom svete viac a viac. Je teda rozumné považovať napĺňanie svojich túžob za niečo skvelé? Z triezveho pohľadu určite nie! Triezvy pohľad nám prinášajú duchovne pokročilé osoby, ktoré nám radia ako sa môžeme vymaniť z tohto zapletenia v hmotnom svete, ktoré sme si spôsobili sami svojimi túžbami.
Mnohí ľudia si myslia, že si v hmotnom svete užívajú… až kým nepríde utrpenie. Toľko sa snažíme užívať si, ale aj tak sa stretávame s nechceným utrpením – chorobami, starnutím, úrazmi, smrťou blízkych, našou smrťou,…. toľko nepríjemností! Ale ľudia si pod vplyvom ilúzie myslia, že si v hmotnom svete užívajú a že žijú život práve preto, aby si užívali. Ilúzia je tak silná… práve preto, aby si živé bytosti mohli nerušene takzvane “užívať”. Ak by žili v realite, nemohli by si užívať! Pretože by si boli plne vedomí, že si tu niet čoho užívať. Všetko, čo si chceme užívať, je dočasné a je teda výtvor ilúzie. Všetko v hmotnom svete je pominuteľné a keď sa snažíme užívať si to, prichádza nesmierne utrpenie keď o to prídeme… koľkí už zažili bolestivé rozchody (zlomené srdce), alebo smrť blízkych – tvrdý stret s realitou. No aj tak si chcú naďalej užívať a žiť naďalej v ilúzii.
Šťastie, ktoré vzniká zo spojenia zmyslov a ich predmetov, ktoré je spočiatku ako nektár a na konci ako jed — také šťastie sa pripisuje kvalite vášne. [BG 18.38]
O šťastí, ktoré je spočiatku ako jed a na konci ako nektár a ktoré motivuje k sebarealizácii, sa hovorí, že náleží do kvality dobra. [BG 18.37]
Články “Zmysel života podľa véd” a “Zmysel života podľa véd (2)” podávajú hlbší pohľad na to, čo je a čo nie je zmyslom života.
V článku “Účinok Hare Krišna mahá-mantry” sa dozviete, že opakovanie jednoduchej mantry spôsobí… však si prečítajte a uvidíte.